Zdravím Vás, maminky!

Snad mi dovolíte ještě trochu nostalgie, ale mám vnitřní potřebu se vypsat a možná si tak trošku i zaznamenat prvotní pocity. Popravdě mi to přijde jako včera, kdy jsem po svatbě byla s kamarádkou v čajovně a ona se mě ptala, jestli pracujeme na miminku. Tehdy jsem se tomu zasmála a řekla jí, že jsem sice vysadila antikoncepci, ale nijak zvlášť na tom nepracujeme a necháváme všemu volný průběh.

Každopádně když jsem potom přišla domů, manžel byl zrovna na služební cestě, hlodal mi v hlavě červíček pochybností. Počítala jsem pořád dokola, kdy bych měla dostat menstruaci, a došlo mi, že mám zpoždění, aniž bych si to dřív uvědomila. A tak jsem ze šuplíku vytáhla KPZ, kterou jsem dostala na rozlučce se svobodou, a ve které byl kromě dalších srandiček i těhotenský test. Udělala jsem ho a nevěřícně pozorovala, jak se zobrazují dvě čárky.


Ta druhá nicméně byla taková světlounká, že mi to nedalo a za pár dní jsem udělala ještě jeden test, tam už byla čárka daleko viditelnější. Po počáteční euforii jsem se objednala na gynekologii, abych za pár dní zjistila, že jsem skutečně těhotná. 

Musím říct, že jsem se těhotenství docela obávala, protože pokud by příznaky byly dědičné, pak by mě čekalo devět měsíců nad záchodem... Moje mamka nemohla jít ani do města, aniž by třikrát nezvracela po celou dobu těhotenství. Ale u mě se nic takového nestalo. Vlastně mi bylo špatně jen pár dní kolem Vánoc, kdy jsme po prvním screeningu tu radostnou novinku oznámili rodině. Ale upřímně, ty nevolnosti stejně připisuji vánočnímu obžerství.

Celkově bylo těhotenství krásné období, utíkalo až příliš rychle, nebylo mi nijak špatně, necítila jsem se zvlášť unavená, pokud pominu, že jsem brala železo a magnezium na křeče, nebylo mi vůbec nic. Nad jménem pro miminko jsme ani přemýšlet nemuseli, v případě chlapečka byl Matyáš zcela jasný už od začátku, s holčičkou to byl ale dost oříšek. A tak vlastně vznikl pracovní název Matylda pro prcka, který vydržel doteď. A vlastně Matylda nebo Matylďák je taková srandovní přezdívka, kterou pro toho našeho broučka pomalu převzala celá rodina.

Na mateřskou jsem nastupovala 24.5.2023 a moc dlouho jsem si ji neužila, protože malý šel na svět 14.6.2023, a to císařským řezem. Můj doktor o něm mluvil skoro celou dobu těhotenství, protože prcek byl v takové zkroucené poloze koncem pánevním a měla jsem malé bříško. A nakonec vlastně ani nebyla jiná možnost, protože mi v 37. týdnu odtekla plodová voda. O tom bych se ale ráda více rozepsala v dalším článku, který chci věnovat porodu a recenzi Kolínské porodnice.

Co Vaše těhotenství? Probíhalo hladce nebo patříte k těm, které postihly nevolnosti?

Vaše Lucka

3 Komentáře

  1. Luci, moc ráda čtu, že jste měli takovou hezkou cestu za miminkem, když tedy pominu samotný porod (ach ti neempatičtí doktoři!). Přitom tak málo by stačilo, aby i z neplánovaného CS byla zkušenost, na kterou bude žena vzpomínat bez pocitu frustrace nebo bolesti... No a hlavně že těhotenství bylo pohodové. U nás byla (resp. stále je) ta cesta kostrbatější, první těhotenství po třech měsících nevyšlo a druhé mělo divokou první polovinu, ale už se taky blížím do finále, miminko začínám vnímat jako parťáka, s každým dokončeným týdnem už jsem více v klidu a doufám, že to tak doklepeme až do zdárného konce. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mrzí mě, že na poprvé se nezdařilo, ale pevně věřím, že teď už vám vše půjde jako po drátkách, když ta první půlka byla taková obtížná. :) Moc držím palce a těším se na zprávy, jak se vám s miminkem daří. :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář a těším se na příště. :)