O něco méně moudrá

Krásný den!

Tenhle článek píšu poměrně pozdě večer, dřív nebyl čas a ani energie. Posledních pár dní se neslo ve znamení bolesti zubů a nějak to na mě působilo. Pořád jsem si říkala, že vyhlížím zoubky u Matyáška, až jsem si nakonec přivolala vlastní růst, v mém případě zubů moudrosti. Bohužel hned dvou najednou.

(Fotku berte s rezervou, nenamalovaná, poďobaná jak puberťák a těsně po vytrhnutí s půlkou tváře jak meloun. :D )

A protože se bolest objevila klasicky v pátek večer a já nechtěla letět na pohotovost (logicky, co by mi tak na bolest moudráku asi dali, že jo...), tak jsem si počkala do pondělí. Při nedávné návštěvě zubařky jsem dostala žádanku na vytrhnutí, protože sedmičce by se podstatně lépe žilo, kdyby tam ta osmička nebyla, ale říkala jsem si, že to počká, až bude prcek větší, když se neozývají a šup - vrátilo se mi to jako bumerang. Takže jsem v pondělí zavolala panu doktorovi a dneska jsem šla na vytrhnutí.

Jedno trhání moudráku už mám za sebou, tehdy to asi nebylo nijak zlé nebo jsem to vytěsnila. Dnes to sice taky není žádná katastrofa, můžu a musím s malým fungovat, protože manžel je jako na potvoru celý týden na služební cestě, ale už se docela těším, až si vezmu další prášek na bolest a půjdu si lehnout. Tentokrát mě to stálo pět stehů. No, snad bude na chvíli pokoj, i když ještě jedna osmička mi zbývá.

Co vy a trhání zubů, případně bolesti osmiček? Máte je nebo vás tohle trápení minulo?

Vaše Lucka